Datum: 19.03.2016

Vložil: Jin

Titulek: Chování kočky

Kočka domácí je domestikovaný druh kočky divoké. Je to predátor, je předurčena k lovu hlodavců a ptáků, k tomu používá ostré drápy a zuby, má velmi dobře vyvinuté smyslové orgány, především sluch, zrak a čich. Loví v noci, ve dne spí. Kočka potřebuje k životu svobodu a těžko se bude přizpůsobovat životu v paneláku. Kočka se nikdy nechová nevhodně, řídí se svými pudy a instinkty, kterých ji prostě těžko přeučíte. Pokud Vám chování kočky nevyhovuje a považujete je za "PROBLEMATICKÉ", vypusťte kočku někam do přírody na vesnici a nechte ji žít jejím vlastním životem a do bytu si pořiďte plyšáka. Ten nekadí kam nemá a nemá drápy a zuby a neokusuje kytky a neleze po záclonách a neskáče po lince a nespí mimo určené místo a je úplně neškodný. A navíc nikdy neumře, to je na tom to nejlepší.
Měla jsem kočku 17 let v bytě. Byla vykastrovaná. Celých 17 let prospala v šatníku a papala granulky neměnné chuti, jediné potěšení bylo hrabání kočkolitu ze záchodu a mazlení. Než umřela, vynesla jsem jí ven na zahradu v košíku. Měla jsem pocit že bych jí měla na sklonku života vynahradit celoživotní domácí vězení. Byla tak vyděšená, že se skrčila ještě hlouběji do koše. Veterinář jí pak uspal injekcí a já pak chodila do rána s mrtvou Matyldou v košíku po lese a bylo mi neskutečně líto, že nikdy neulovila v noci myš, nikdy se neproběhla po trávě, nikdy nevylezla na strom, nikdy neměla kocoura ani koťata. Zbytečný život kočky. Už nikdy žádnou do bytu nechci.