Zevní paraziti

Blecha

Blechy jsou nejběžnějším zevním, neboli kožním parazitem.Je nejen nepříjemná pro svědění,které u kočky vyvolává,ale je také mezihostitelem tasemnice,kterou se může kočka jejím prostřednictvím nakazit.Zablešená koťata mohou trpět anémií,protože blechy jim odsávají mnoho krve.Přítomnost blech se projevuje trvalým škrábáním a malými černými tečkami (bleší špína), což je bleší trus. Některé kočky jsou na bleší štípnutí alergické. Existuje mnoho spolehlivých preparátů na odblešení ve formě různých sprejů, prášků i obojků. Obojky však nedávejte nemocným kočkám nebo koťatům. Je nutné odblešit také pelech a celý prostor,kde se kočka zdržuje,,abychom zničili také nakladená vajíčka. Je dobré také provést rozbor, zda není kočka napadená tasemnicí.

Ušní roztoč

Tento parazit je jedním z nejčastějších původců zánětu zevního zvukovodu, zvláště u koťat. Známkami napadení roztoči jsou trvalé škrábání a hromadění tmavě hnědého páchnoucího mazu v uších. Vyšetření uší kočky auriskopem může potvrdit přítomnost ušních roztočů. Všem kočkách a psům v domácnosti je pak nutno aplikovat uční kapky. 

Klíště

V teplých jarních a letních je napadení klíšťaty velmi častým jevem. Klíšťata se nejvíce vyskytují v křovinách nebo ve vysoké trávě. Jelikož kočičky milují procházky v trávě, kde číhají na své potencionální oběti, bývá pak jejich napadení klíštětem velmi častým problémem. Klíště ulpí na srsti zvířete, zavrtá hlavičku do kůže a začne sát krev.

Potíže způsobené klíšťaty:

  • alergické reakce na kousnutí klíštětem
  • zanícené boláky v místě vpichu
  • ekzém
  • lymská borelióza - Příznaky této nemoci se ukáží až za dva až tři měsíce po napadení infikovaným klíštětem. Kočka začne kulhat, následně je u ní indikován hnisavý zánět kloubů. Proti tomuto onemocnění existuje účinná očkovací vakcína.
  • klíšťová encefalitida
  • klíšťová obrna - při silném napadení klíšťaty může dojít vlivem  produkovaného neurotoxínu k ovlivnění činnosti nervových buněk a následkem  toho dojde nejprve k  obrně zadních končetin, která může vyústit až do celkové  obrny a zástavy dýchání.
  • anémie - bývá častější u koťat. Při napadené mnoha klíšťaty může dojít k větší ztrátě krve a následné anémii.

Odstranění přisátého klíštěte

Přisáté klíště nepotírejte krémem, lihem ani olejem. Klíště tak ztrácí svou pevnost a můžete jej snadno přetrhnout. Při úhynu klíště také do rány vypouští velké množství infikovaných slin. Klíště opatrně odstraňte pinzetou. Nejlépe krouživými pohyby. Vytáhněte jej bezezbytku, aby nedošlo k zanícení rány. 

Firma Juwital ve spolupráci s Parazitologickým ústavem Akademie věd vyvinula přípravek Antisept Juwim-gel, který se používá při napadení klíšťaty nebo po bodnutí krev sajícím hmyzem. Tento přípravek zvítězil v konkurenci šestačtyřiceti projektů a získal Cenu zdraví udělovanou každoročně Nadací prince Charlese z Velké Británie. Nový přípravek je sada určená k účinné likvidaci infekce způsobené kousnutím klíštětem a k bezproblémovému odstranění mrtvého klíštěte. Antisept Juwim-gel je dvousložkový, skládá se ze speciální jodové tinktury a gelu. Mohou jej používat dospělí, děti a také domácí mazlíčci, tedy psi a kočky. Pozor, nepoužívejte při alergii na jód! Nenahrazuje sice očkování ani prevenci, ale klíště usmrtí včetně nákazy. Působí jak proti klíšťové encefalitidě, tak lymské borelióze. Přípravek může používat celá rodina a je k dostání v lékárnách.

Prevence

Jako prevenci můžete vyzkoušet například  veterinární přípravky FRONTLINE®, které nabízí účinnou látku ve formě spreje nebo pipety pro snazší aplikaci. Další formou ochrany proti klíšťatům jsou i speciální obojky pro kočky. Ty kočku ochrání jak proti klíšťatům ,tak i proti blechám. Účinnou ochranu zajišťuje až 6 měsíců.

Svrab neboli prašivina

I když pořekadlo říká – prašivý pes – častěji se setkáváme s tímto onemocněním u koček. Je to parazitární onemocnění kůže, které vyvolává svrabovka kočičí (Notoedres cati). Tento roztoč je velký asi 0,2 mm, není tedy vidět pouhým okem ani lupou. Vyvrtává chodbičky v povrchové vrstvě kůže, do těchto kanálků klade vajíčka a zanechává v nich trus. Vylíhlé larvy vylézají na povrch, kde hledají potravu a probíhá jejich vývoj přes nymfu do stadia dospělce. Tento vývoj trvá asi 3 týdny.

Svrabovka kočičí - samice (délka cca 0,2mm)

Příznaky napadení svrabovkou

První změny můžeme pozorovat na okrajích ušních boltců, dále se šíří na hlavu a krk. Kočky pociťují velmi silné svědění, postižená místa nadměrně čistí a škrábou a tím si roznáší parazita na končetiny a tělo. Na kůži se nadměrně vytvářejí šupiny a silné strupy šedavé barvy, srst vypadává (viz foto). Zesílená kůže se skládá do záhybů, které mohou překrývat oči a omezují vidění a orientaci kočky. Onemocnění je nepřehlédnutelné, kromě typických kožních změn kočky trpí zánětem kůže pro sekundární infekci, jsou vyčerpané a malátné, málo se pohybují, nemohou přijímat krmivo, hlavně nemohou samy lovit. Pokud nejsou léčeny, hynou pro celkové vyčerpání a sepsi.

Svrab neboli prašivina u koček

Diagnostika

Toto onemocnění lze lehce diagnostikovat podle typických klinických příznaků, diagnózu potvrdíme mikroskopickým vyšetřením. V kožním seškrabu se nachází množství živých a odumřelých zákožek.

Léčba svrabu

Prognóza je velice příznivá, i pokročilá stadia nemoci lze úspěšně léčit. K léčbě dříve užívané koupele antiparazitárními prostředky se již nepoužívají pro obtížnou aplikaci a toxicitu preparátů. Léčba je možná opakovanými injekcemi nebo léky podávanými ve formě spot on (ampulka léku, který se vetře do kůže na kohoutku). Pro léčbu koček nelze používat preparáty, kterými se léčí lidé. Tyto preparáty jsou pro kočky toxické! Ani jiné preparáty zevně aplikované na postižená místa nelze používat, protože kočky je olížou, očistí se a tím je preparát neúčinný, naopak může způsobit kočce vážné zdravotní problémy. Přenos parazita se děje jednak přímým stykem koček, jednak sdílením společných pelechů. Od koček se mohou nakazit i králíci, méně často psi. Psi bývají postiženi jinou zákožkou (Sarcoptes scabiei), ta u koček parazituje spíše vzácně. U myší, potkanů a křečků parazituje Notoedres muris, u člověka Sarcoptes scabiei, var. hominis. Není však vyloučeno nakažení člověka i svrabovkou kočičí (Notoedres cati). K přenosu parazita dochází v teple a při velmi blízkém kontaktu nemocné kočky s člověkem (v posteli).

Svrabovka u člověka

U člověka se svrab (jakéhokoliv původu) projevuje jako drobné pupínky červené barvy, které jsou lokalizovány kolem pupku, na hýždích a v jiných místech s jemnou kůží. Onemocnění člověka kočičí svrabovkou má pouze přechodný charakter a po vyléčení kočky nebo zabránění těsnému kontaktu s nemocnými jedinci dochází k samouzdravení. V žádném případě se člověk nenakazí při dodržování obecných hygienických zásad, ani pohlazením nemocné kočky, při aplikaci léků kočce nebo běžné manipulaci s pelechy nemocných koček.

Svrabovka u koček chovaných v bytě

U koček chovaných pouze v bytě se s tímto onemocněním vůbec nesetkáváme. Problémem je u koček, které se volně pohybují venku. Přichází do styku s dalšími nemocnými a neléčenými kočkami a dochází k novému nakažení. Proto je nutno v kočičích koloniích a útulcích vyhledat nemocné jedince, kteří jsou zdrojem parazitů a současně léčit celé osazenstvo. Nesmírně nutná je asanace kočičích pelechů a shromaždišť koček. Ta urychlí eliminaci onemocnění.

Onemocnění je rozšířené nejen po celé Evropě, ale i jinde a veškeré druhy svrabu jsou počítány k zoonózám. V praxi se setkáváme s tím, že některé kočky jsou snad proti svrabu přirozeně odolné, a i když žijí v promořeném prostředí, neonemocní. Je to ale spíše výjimka a nelze na ni spoléhat.

Svrab - zdroj: https://jamis-kocky.net

Přečtěte si: